Cizinecká legie

Pokud jste při toulkách Korsikou narazili na muže v zeleném stejnokroji, nejčastěji za běhu v přísném útvaru, spatřili jste příslušníky slavné Cizinecké legie. Jedná se o elitní vojenský útvar francouzské armády, který však není složen z Francouzů, ale z cizinců. Dnes tak většinou panuje názor, že Cizinecká legie je plná žoldáků, jelikož svůj vlastní stát nebrání, ale bojují za cizí zájmy a to za velmi příjemné peníze. Jiní v nich zase vidí dobrodruhy, kteří nasazující vlastní životy na ochranu lidských práv a svobod i v těch nejzapomenutějších oblastech světa. Pravda bude asi na obou stranách.

Názory se různí i z pohledu psaní velkého písmene. Za dobu válek, hlavně v té první světové, bylo několik cizineckých legií – i Češi a Slováci měli své v řadách ruské, francouzské či italské armády. Všechny po válce ale zanikly, jen ta původní francouzská Cizinecká legie přetrvala a funguje dále a v tomto smyslu se kontinuálně myslí jedna určitá vojenská jednotka.

Pro Cizineckou legii je typická velmi přísná disciplína, kdy jsou příslušníci i za sebemenší přestupek proti pravidlům Legie velmi přísně potrestáni. A snad jako jediná francouzská vojenská jednotka jsou Legionáři celosvětově uznávaní a platí za špičku mezi speciálními útvary.

Původ Cizinecké legie

Francouzská Cizinecká legie byla založena 10. března 1831 na rozkaz francouzské krále Ludvíka Filipa. Cílem ale nebylo vychovat elitní vojáky, jak je tomu dnes. Král se snažil snížit dezerci ve svých koloniálních armádách, která nabývala obrovského čísla a rozkládala tak bojeschopnost jeho zahraničních sil. Teorie byla jasná – nahradit koloniální jednotky Francouzů, kteří pozbývali jakékoliv motivace a poslušnosti, za domorodce a cizince, kteří fungovali pro žold. Zpočátku nabírala Legie každého muže mezi 18 a 40 lety a brzy se stala úkrytem mnoha kriminálních živlů (někteří to měli i jako možnost před přísnými tresty).

Prvního velkého uznání si jednotky Legie získaly u městečka Camerone. Jejich úkol bylo bezpečně převést zlato, ale bylo jich žalostně málo. Jen pár desítek mužů se bránilo stonásobné přesile útočníků. I přes skoro kompletní anyhylaci vlastních sil úkol ale splnili. Na počest a památku první slavné bitvy Legionářů se každoročně pořádá svátek, který má všem legionářům připomenout jejich slib – s chutí padnout za Francii. Od této chvíle až do konce první světové války byli Legionáři nasazováni všude, kde si to Francie žádala. Nebyli to však jen vojáci – Cizinecká legie plnila i úkoly strategické, jako bylo například budování silnic a železnic v Africe.

Vzplání kolonií

První velký zlom pro Legii přišel rozpadem francouzských koloniálních vazeb po druhé světové válce. První velké stažení z boje museli legionáři skousnout po bojích v tehdy ještě jednotné Indočíně, kdy začala Vietnamská válka. Po porážce u Dien Bien Phu v roce 1954 se Legie stáhla na svou domovskou základnu v Alžírsku. Zde je ale opět dostihly boje o nezávislost, začala velká válka o Alžír, kterou ukončil francouzský prezident a generál Charles de Gaulle udělením Alžírsku nezávislost. Legie byly redukovány a staly se už spíše elitními komandy a přesídlili na dodnes domovskou Korsiku.

Současnost Cizinecké legie

Po rozpadu kolonií o službu v FCL zájem upadal. Nová vlna zájmu se vznesla po rozpadu východního bloku a regulaci armád postkomunistických a postsovětských států. Není proto divu, že v Legii narazíte na spoustu slovanů. Výběrová řízení jsou velmi náročná – ze 100 přihlášených se do dalších kol výběru dostane jen 15 uchazečů.

Na závěr je nutné dodat, že služba v cizinecké legii (jako v každé jiné cizí armádě) je u nás zakázána zákonem! Porušením se dopouštíme trestného činu s případným trestem vězení až na 8 let. I přesto se odhaduje, že v Legii v současnosti slouží asi 150 Čechů z celkového počtu 8 tisíc mužů.

Náhodné fotky z vašich cest

Paříž_42
Francie_145
Toulouse_5
Francie_91